Tak jsme vyrazili do Německa s cílem se pořádně projet na kolách.Vše jsem si nastudoval abych věděl kam jet a našel jsem nádherný kemp park Lindau.Říkám si,parada ten je hezky a je i v dobré poloze a dají se dělat na všechny strany výlety.A tak jsme vyrazili,auto naloženo a hurá na dalnici směr Rozvadov.

Cesta ubíhalka docela rychle nebot jsme jeli furt po dalnici, i když to bylo chvilemi už unavné,porád jen dalnice a nikde nic, dorazili jsme do cíle. Ze stranek jsem vědel že bez rezervace se tam nedostanu a tak jsem si rezervaci udělal. Na recepci se na mě usmál chlapík a našel mou rezervaci v počitači a přidelil mi místo.Byla to jen chvilička.

Tak jsme zaparkovali,vybalili auto a šli se trochu projít po kempu k jezeru. Kemp je opravdu veliký,dokonce má i stanové místo,takže se tam vejde mraky lidí.Dojdeme k jezeru kde se ještě pár lidí koupe i když už je podvečer.Byl jsem docela překvapen tím,že nám na recepci dali dva listky na vlak a nebo na autobus abychom to tu mohli prozkoumat,to bylo opravdu milé.

Tak večeře a hurá do peřin nebot ráno vyražíme na první vylet a tím je starobylé městečko na ostrově Lindau.Rano po snídani vyrážíme a potkáváme mraky kolařů, kteří také miřili zase na své vylety.Dojeli jsme do městečka a vše si prohledli.Byla to parada, taková pohodička.

Další den jsem si řekl že jedeme do Rakouska a budem pokračovat dál do Švycarska a to se taky naplnilo. V Rakousku jsme se stavili ještě na vyhlidce kam vás vyveze lanovka a kde je taková malá zoo pro děti,tam jsme si dali obed a zase pokračovali dál. Strašně mile mě překvapili ty jejich cyklostezky,prostě doslova dalnice pro kola,to byla taková parada. U jezera byli všude venkovní grily a každý je mohl použít,taky parada. No,ale čas se nachylil a my po projetí Švycarska se zase vraceli domů. Byl to nádherný výlet a vy kteří máte rádi kola nevahejte a vyražte.

Podivejte se na video,kde vám o tom všem povím daleko víc….

Tak je tu čtvrtek 18.6 2026 a my vyrážíme do Chorvatska do kempu Pisak, který jsem si našel na mapě a tak doufám, že to tam bude hezké a vše v pohodě. Docela se i těším protože jsem prodělal docela zlou nemoc žloutenku typ E a skončil jsem až na Bulovce, takže si teď chci odpočinout a nabrat sílu.

Tak vyrážíme, jedeme jako obvykle přes Maďarsko, a pak dolu na Zágreb až do míst pobytu. Vše bylo skvělé jelo se krásně, až do Zágrebu, kde byla neskutečná fronta a my jsme tam zůstali stát asi dvě hodiny v tom neskutečném horku. No nakonec jsme se i my dostali k mýtné bráně a mohli zase pokračovat.

K večeru jsme dorazili do kempu a ihned se nás ujmuli a ukázali nám místo kde mužeme stát.Vybral jsem si misto u umývaren a ihned jsem ho dostal.Velice super recepce. No a to víte,hned jsme se byli podivat u moře jaké jsou zde pláže a bylo to vynikající. Prostě kaminkové pláže,krásný vstup do vody a tak jsme nevahali a po té cestě a po snidani jsme vyrazili se vykoupat a užít si slunce.

Ja jsem byl po žloutence typ E a tak jsem se těšil jak si tohle Chorvatsko užiju a jak se dám dohromady, ale marně.Tělo mi řeklo jasně,že na nějaké koupání a blbnutí ve vodě je ještě moc brzy a tak jsem začal zase zvracet a bylo mi zle.Když se mi to srovnalo a bolest žaludku ustoupila, moje tělo oslabené a bez jakékoli obranyschopnosti na to bylo dosti bídně a tak jsem dostal ještě zanět močového měchýře.Ta ukrutná bolest mě vyhnala k doktorovi v Chorvatsku,který mi napsal antibiotika a tak jsem si prožival tu radost v autě.

Za par dní to zabralo a mě se udelalo dobře,ale koupat jsem se nemohl,a tak jsem jen tiše zaviděl moji Pavlince,která se šla vykoupat a zaplavat si v moři v těch vedrech. No,ale u mě to bylo stale lepší a lepší a tak jsem začal chodit na prochazky a dokonce jsem si střihnul i výlet na kole nebot jsem byl už podle sebe,jak jinak v pořádku.

Nějak to uteklo a my zase balíme s tim,že brzy zase vyrazíme a ja si konečně taky užiju trocha toho koupání a blbnutí…dnes už mám poslední prášek antibiotik takže by to mělo být dobré.Rok 2026 pro mě nezačal slavně,kvuli žloutence jsem musel zrušit dva koncerty, a pak mě to ještě doběhlo tady v Chorvatsku.Ale už je to dobré… a tak jsem vám stačil nafilmovat kemp,udělat recenzi a taky nějaký ten výlet…

Tak tu máme konečně 7.5 a my vyrážíme do Rakouska do historického městečka na Dunaji jmenem Grein. Máme to z Poděbrad něco kolem 300km,takže žádná dálka a proto nikam nepospícháme.Zastavíme si na kafe, popovídáme a zase jedeme dál.

Do Rakouska vjíždíme přechodem,kde nikdo neni a to přechodem „Nové Hrady“ .Tady nepotkáte živou duši a pak už jen po státovkách sjíždíte dolů k Dunaji. Je to tam sice samá zatáčka,ale projíždíte nádhernou přírodou a člověk se má aspon na co koukat.

Dorazíme k Dunaji a již se řítíme do kempu,kde jsem si zamluvil místo.Na recepci vás přivítá usměvem chlapík,majitel kempu Štefan,který vám ukáže místo, a jelikož byl kemp prázdný tak jsem asi 3x přeparkoval,než jsem si našel to svoje místečko a byla to parada.

Hned další den vyrážíme na kolách na naš první výlet a to vám řeknu,to byla krása.Jedete si podle Dunaje a cyklostezka vás zavede do krásných městeček,pak k lesu kde malým proužkem projedete zase k Dunaji a zapadajicí slunce vám řekne že je čas k návratu.Zastavíme se ještě v malé restauraci na něco k jidlu a hurá zase do kempu.

Další den jsem si dali volno, a šli jsme prozkoumat městečko Grein, zámek a okolí. Kdo mě zná tak ví jak moc miluji historii a tak první co mě napadlo ,jde se na zámek. Vystoupal jsem až na vrchol,trochu zadýchán,ale ženu se ke kase abych se mohl podivat na tu krásu.Zarazilo mě vstupné,5e ,o jeee řekl jsem si v duchu,co to bude.A taky ano,pustili nás do tří místností kde skoro nic nebylo, a to bylo vlastně vše.Zklamán jsem udělal pár fotek a šli jsme si zpříjemnit náladu do kavarny na zmrzlinu.Dali jsme si pohár a ten byl tak ohromný,že jsme ho dva ani nemohli sníst. No a pak už cesta po okolí a zase do kempu.

Ráno po snidani jsme opět vyráželi na výlet zase jiným směrem,který se mi stal osudným.Když jsme projeli nádherná městečka a já vám vše nafilmoval a zdokumentoval tak se mi při zpáteční cestě stalo něco,,co snad nepamatuji.Z ruky mi upadla kamera a z ní vystřelila někam do trávy SDkarta kde jsem měl natočeno skoro vše za 4 dny.Ta bolest nad ztrátou karty ,mě hodně mrzela.A tak jsem vzal do ruky mobila a aspon něco jsem vám z té krasy přesto nafilmoval a vy se na vysledek mužete ted podívat…

Tak snad se vám video bude libit,byla s tim hrozná práce ale snad jsem to nedělal zbytečne…

Tak jsme opět vyrazili někam na kola a já marně hledal kam bych vás vzal. Nakonec jsem si vzpomněl,že jsme před lety byli v Ralsku a že to tam bylo moc hezké,spousty cyklostezek a tak volba padla právě sem. Když jsme přijížděli hlavní silnicí,poznával jsem parkoviště kde jsme stali a kam jsme jeli.

Nechtěl jsem jet zase tou samou cestou a tak jsem volil jinou trasu a to do obce Hvězdov,kde jsme nechali auto na velkém parkovišti a pak už jsme vyrazili nakolách nádhernou přírodou do rezervace,kde byste mohli vidět i zubry, ale my měli smůlu,žadnou zvěř jsme neviděli,za to překrásnou krajinou a luxusní cyklostezky.

Bylo to sice kopcovité,ale dalo se to zvládnout,a tak nadešel čas návratu.Jelikož jsem nechtěl jet tou samou cestou volil jsem cestu jinou,ale ouha….chybička se vloudila. Popletl jsem si trasu a tak jsme si hodně ale opravdu hodně zajeli a meli jsme najet normálně kolem 25km a místo toho jsme najeli 54km…Ale i tak to byl krásný výlet,tak pojedte s námi,další tip pro vás kam vyrazit na kolách….

Tak tu máme 20.12.2025 ,pár dnů před vánoci a my se vydáváme hned za hranice, kde jsem našel nádhernou cyklostezku ke klášteru a pak dál ke starému mlýnu.Auto nechame v malé vesničce Hirschfelde a odtud se již po cyklostezce vydáme podle řeky Nisy až ke klášteru.

Byla to uplná pohádka,nikde nikdo,jen my,krajina,ticho a nádherný klášter který navštivil papež Pavel II. Prohledli jsme si jen okolí a pokračovali dál a dál až ke starému mlynu,který byl ale již ve špatném stavu. Kdybychom jeli dál tak po pár kilometrech bychom dojeli až k jezeru Bezdofersee kde jsme již byli.

Tohle byl nádherný výlet a já vám ho vřele doporučuji,tak do sedel přátelé….

Tak jsme vyrazili o velikonocích do Maďarska a kam jinam než někam do termálů a hlavně kde jsou cyklostezky. A tak jsem hledal a hledal až jsem našel termály,které nejsou tak známé a to termály s názvem Csiszta. Je to jen 7km od Balatonu a to jsem právě hledal abychom mohli vyrazit na kolách, se projet kolem tohoto „Madarského moře“ jak se říkalo.

Cesta do Maďarska byla docela pohoda,akorát jsme vyjeli pozdě a tak jsme dorazili do míst až večer.No najít recepci v noci byl docela oříšek.Chodili jsme sem a tam až jsem našel vchod a tam někdo stál,promluvil jsem na něho německy a on mi odpovědel.Zeptal jsem se ho jestli by nás pustil do kempu a on velice ochotně odpoivědel at to objedeme že na nás počká u brány.

No měl jsem objet kus vesnice, ale už jsem byl natolik zničený že jsem to vzal ouzkou uličkou mezi chatkami a k bráně dojel.Tam jsme zajeli do kempu a ubytovali se,ráno jsme se přihlásili a pak už hurá na kolo a k Balatonu. No nádherná projíždka po překrásných cyklostezkách,dali si něco na zub a že tam byl neskutečný vyběr.

No a potom zase zpět a hurá do horké vody a tady je vyhoda,že v termálech je zdarma i sauna,což neni samozřejmostí. Takže jsme si to tam opravdu užívali,jezdili na kolách což nás baví a vždy navečer do bazenu,a i když tam bylo pár lidí místa bylo dost.

Kemp byl poloprázdný tak nemusíte mít strach že byste se tam nedostali,psi jsou vítani a na noc to stojí pro dva lidi se vším všudy, kemp a neomezený vstup do termálu 1000kč. V kempu jsou 5 bazenů,které budou poloprázdné pokud tam přijedete v tydnu.

Tak doufám,že se vám video libilo, a zase příště přátelé….

Tak je tu sobota odpoledne a my vyrážíme do Slovinska do termálů ale hlavně se těšíme jak to tam projedeme na kolách a zajisté že si užijeme trocha té lečivé vody. Cesta ubíhá dobře až do Slovinska. Tady na vás budou čekat úzké, křivolaké silničky, které vás povedou do strmých kopců aby vám ukázali kus krásné přírody.

Když přijedete do Moravských Ťoplic musíte projet celé město,navigace vás ale požene k hotelu a tam nejezděte,blbě se tam otačí,jedte na konec města a poslední do leva a pak už přijedete ke kempu.Kemp je nádherný a hlavně prostorný,mužete autem zajet až k recepci a oni vás ihned ubytují. Oba recepční mluví perfektně německy takže já jsem si vše vyřídil k mé spokojenosti.

Přijel zřízenec a ukázal mi kde budu stát,mé místo a zase odjel.Parada,říkám si,najedu na kliny a vyrovnám auto,zapojim elektriku aby za dva dny přijela slovinská baba a začala na mě řvát,že je to její místo a at ihned odjedu. Tak jsem poněkud rozčílen došel na recepci, kde mi sdělili , že je to jejich chyba a at prostě o dva metry popojedu že se semnou vyrovnají až budu odjiždět. No dobře řekl jsem si,že nebudu dělat zle a ty dva metry jsem popojel.

Hned ráno jsme vyrazili na kolách na vylet a byla to parada,sice město Murská Sobota nebylo nic moc,ale projíždka po cyklostezkách byla paradní.

Další den jsme jeli na starou zříceninu zámku v lesích,a to mě zničilo,12% kopce mi sebrali veškerou baterku,takže jsem musel i tlačit,no co se dá dělat,to je elektrokolo,i to se občas stane.Ale užili jsme si to a zase jsme v pořádku dorazili zpět do kempu a hurá do horké lečebné vody.

Tady je snad nejteplejší voda v Evropě,aspoň to tu píšou,že vyvěrá v hloubce 1500m a má teplotu 72 stupňu a musí se ochlazovat,ale jeji lečivé učinky jsou famozní. A tak tam sedím,musím říct že je tu hodně místa,je to tu velké a tak se sniky netlačíte,mužete si i v horké vodě zaplavat a nebo proplavat ven kde je taky spousty místa.

Tahle termály se mi moc libí,je toho tu hodně,dokonce i sauna a zadarmo,takže neni co řešit. Nádherná příroda všude kolem a 5 nocí dva lidi auto,proud a celodenní vstup do termálů nás vyšel na 6500kč
Tak se podívejte na video,kde vám toho řeknu daleko víc a uvidíte i komplet termály co na vás čeká a co vás nemine. Dál vám ukážu kam se jet projet na kolách a na závěr uvidíte mou šílenou jizdu domu velkým obytnákem po uzounké silničce kam nás poslala navigace,tak davejte pozor až tam pojedete…

No a ted už jen,udelejte si kavu a pojdme na to,začínáme….

Tak přátelé,máme tu první díl z Francie roku 2025. V první dile se podíváme do města Strasbourg, navštívíme kemp v německém městě Kehl a potom už jen přes most do Francie. I když na videu říkám,že tam kvuli stavce hned nepojedu,tak jsem to nevydržel a vyrazil. No a zajisté že jsem na stávku narazil, chtěli jsme jit s nimi ale nakonec jsme pokračovali do historického centra města a byla to nádhera. Prohledneme si katedralu Notre Dame, projdeme se městem a zase vyrazíme zpět do kempu. Snažil jsem se vám ukázat ty nejkrásnější místa v tomto měste.
Město Strasbourg je nádherné,všude cyklostezky,ale taky smět národů,člověk si kolikrát říká kdo z nich je pravý Francouz,ale citili jsme se tam v bezpečí. Občas kolem vás projdou vojaci se samopaly ale hold ,taková je dnes doba.Vřele vám doporučuji návštěvu tohoto města.

V naší další cestě jsme pokračovali na zámek Luneville. Puvodně jsem chtěl zajet na stellplatz ale složité stahovaní jejich aplikace ,přes kterou zaplatíme místo mě přesvědčila o tom,že v tento čas stačí stát na parkovišti a jít si jen zámek prohlednout a pak pokračovat, a to jsme taky udelali.

Zámek má nádherné zahrady, ale jinak tam nic neni. Šli jsme na prohlídku ale opravdu jsem byl poprvé zklamán,jistě vstup 9e mě už přesvědčil o tom,že tam toho moc neuvidíme,a to se taky naplnilo,ale i tak to stojí za návštěvu a projít si park,je nádherný.Zastavíte přímo před zámkem na parkovišti a vyrazíte na prohlídku.

——————————————————————————————————————————

No a další cesta nás vedla na zámek Haroue, což byl uchvatný zámek oklopen vodním příkopem.Šli jsme na prohlídku a byli jsme mile překvapeni. U zámku bylo hodně lidí ale nikdo na prohlidku nešel jen my dva a měli jsme celý zámek i pruvodce jen sami pro sebe. I když pruvodce na nás mluvil anglicky a všemožně se nám snažil vysvětlit vše byla to nádhera,prostě vidět kluka,který dělá svou práci dobře a věnuje se dvěma lidem stejně jako by jich tam bylo 20. Po prohlidce jsme si prošli zahrady a zajeli k vodě,kde už staly dvě obytne auta a tak jsme je na noc doplnili.
Ráno jsme už vyráželi na další zámek Villandry,ale všude bylo plno a nebylo kde zastavit a tak jsme zajeli do našeho kempu kde už jsme byli před rokem ve měste Azau von Riderau,kde je i stejnojmenný zámek.Ten jsme ale videli minulý rok a tak jsme se na kolách vydali zamek kde jsme ještě nebyli.

Zámek Villandry byl užásný,hlavně jeho zahrady,to byla taková krása,že se nám tajil dech.Všechno jsme si prošli a vyrazili na prohlidku zámku.Škoda jen,že to vyšlo na sobotu a tim pádem tam bylo hodně lidí,ale to nám nevadilo a prohlidku jsme si užili.

———————————————————————————————————————————
A pak už hurá do Bretaně,ale cestou jsme se zastavili ještě u zámku dUsse,který byl také uchvatný. Nádherná zahrada a věže zámku působily impozantně. Celý zámek jsme prolezli od sklepa až po věže a moc se nám tam libilo.Čas se ale nachylil a my museli vyrazit dál a to do města Dinan.
Zastavili jsme navečer před kempem a přespali přímo na místě.Rano jsme zajeli do kempu a vyrazili na prohlídku města na kolách. Řeknu vám,byla to parada,na kole to trvalo do města asi 20 minut a pak už jsme kola zamkli a vyrazili na prohlidku města. Nádherné budovy dokreslovaly jeho historickou část. Velké až mohutné hradby které kdysi chranily toto město byly také impozantní a dalo se na ně vylest a vše si prohlédnout. Dinan je opravdu krásné historické město a já vám ho vřele doporučuji.Je tam i stellplatz přímo pod mostem,ale my máme radi kola a tak jsme si udelali vylet a jeli z kempu vzdalenem asi 6km na kolách. No a poslední cesta nás už vedla do Saint Malo.

————————————————————————————————————–
Jen příjezd do kempu v Saint Malo byl trochu tragický,spousty uzkých uliček mi dávali zabrat. Musel jsem při plném provozu někdy i couvat abych se s mým autem vešel do uličky kudy jsem potřeboval projet.No nakonec jsem to zvadl a v pořádku dorazil do kempu. Pak už prochazka na bunkry které máte hned u nosu,u brany z kempu která vás tam dovede.Opravdu velice zajimavé,projit se po místech plných bojů jak naznačovali doslova rozstřílené kulometná hnizda a rozbité zdi bunkrů. No udelali jsme malou prochazku a další den jsme se vypravili na kolách do historického centra.
Přivitaji vás mohutné hradby a věže z 12 století.Opravdu se zastavíte a jen koukáte.Byla to parada.Prošli jsme město,zastavili se i v katedrale sv.Vincenta a pak už pokračovali na hradby.Ty vyhledy byly famozní a tak jsme se rozhodli že když je odliv pujdeme se projít po mořském dně k pevnosti.

Obešli jsme celé město, a zase se vydali na další pevnost po mořském dně a tam jsme došli a vše si prohledli.Saint Malo je opravdu nádhera,jedním slovem nádhera. Překrásné vyhledy,památky,všude luxus restaurace,procházky, no opět vám toto město vřele doporučuji a jeho návštěvu nebudete litovat.

No a pak už cesta domu a zase příště….

Podivejte se na fotky a na videa která jsou popsána a pokud nemáte ještě odběr,klikněte u videa na odebirat udělate mi radost, a ted už nebudu rušit….
———————————————————————————————————-

První část naší cesty…

PRVNÍ VIDEO NAŠÍ CESTY – STRASBOURG – ZÁMEK LUNEVILLE

Druhá část naší cesty…

ZÁMEK HAROUE A ZÁMEK VILLANDRY

Třetí část naší cesty…

ZÁMEK dUSSE A HISTORICKÉ MĚSTO DINAN

Čtvrtá část naší cesty

HISTORICKÉ MĚSTO „SAINT MALO“

část 1

Strasbourg – zámek Luneville

část 2

Zámek Haroue a zámek Villandry

část 3

Zámek dUsse a historické město Dinan

Část 4

Historické město SAINT MALO

No máme tu krásný májový den a koukám kam se vydat na kolách a kde je ještě něco hezkého,zajimavého.No a nacházím historické město Melk s překrásným kláštěrem. Mé rozhodnudtí je jasné, vyrážíme. Už jsme projeli kus Dunajské cyklostezky,ale tady mužeme pokračovat a ještě se podívat po památkách,které mám tolik rád.

Našel jsem si kemp,který je přímo v Melku a tak vyrážíme.Čas se vleče, a já koukám,že bychom to nestihli tam dojet než kemp zavřou a tak radeji zavolám a zamluvím si místo.Taky že je,řekli mi že na mě do 19.00 hod čekat nebudou a at přijedu druhý den.

No a tak přespíme na stellplatzu kousek již od města Melk a ráno se řítím do kempu.Nikdo tam neni a už by měl být a tak si tam najdu místo a zaparkuji.Přijde majitel kempu a že tam stát nemohu,že mají plno a musím odjet,pokud nemám rezervaci.Řekl jsem mu,že jsme spolu včera přeci mluvili a on hned obrátil.Tak to je v pořádku,mužete zustat a zapsal si nás.

No hned další den vyrážíme na prohlídku kláštera,jeho zahrad a okolí.Bylo to něco úžasného,ty nádherné zahrady a interiéry no prostě parada,Vše jsme si prošli a večer ještě vyrazili na malou projíždku na kolách po tak nádherné cyklostezce.Další den už jsme jeli dál a opět si to parádně užili.

Pokud chcete a máte rádi jizdu na kole,dunajská cyklomagistrála je tou pravou volbou a když k tomu ještě zvolíte město Melk nic lepšího vás nemohlo potkat.Radeji si zarezervujte místo v kempu i když kolem je spousty parkovišt i pro obytné auta.

Užili jsme si historii a projeli se na kolách a bylo to užasné….tak zase příště…nebot již za 14 dní vyrážíme do mé milované Francie

Tak konečně nastal dlouho očekavaný den a my vyrážíme do Rumunska. Byl jsem tam jako malý kluk ale to už si moc nepamatuji a tak se tam chci zase po těch dlouhých letech podívat. Cesta ubíhá nádherně a my jsme za chvili na hranicích Rumunska. Ty jen projíždíme a pokračujeme dál a dál až do těch nádherných míst překrásné přírody a to pohoří Faragasan. Je to tam samá zatáčka a my pomalu stoupáme výš a výš. Za chvili vidíme prvního medvěda jak si majestátně,ale i trochu bojácně vykračuje kolem lesa.

Je to nádherný pohled,silnice nás zavede až na uplný konec pohoří kde sledujeme klikaticí se cestu, vodopády no něco uchvatného. Opět vidíme spousty medvědů,kteří mají tlapky opřene o malou zídku a vyhlíží turisty kdo jim co hodí. No a přijíždíme ke překrásné přehradě.Je uměle vytvořena,ale to je nádhera.Jdeme si ji projít a potom už opět pokračujeme po silnici dolů kde nás zastaví plné stádo ovcí a beranů. No musíme čekat,jsou jich mraky a zaberou celou silnici.Tak poslední kusy popohání psy a my jedem zase dál až do kempu pod hradem kde kdysi žil obavaný hrabě Drákula,zvaný taky jako Vlado napichovač,nebot nechaval své zajatce napichovat na kůl.

Tak přespíme a hurá na hrad,jsem opravdu zvědavý jestli to vyjdu.Přijeli jsme před vstup a já zaparkoval s tim že hurá a jdeme,ale ono to tak nefunguje.Vždy se chodí jen v určený čas a tak jsme zajeli do místního kempu s tím,že doplníme vše nám chybí a ráno vyrazíme.Byl jsem doslova natěšený.No času spousty a tak se jdeme projít po oklí,zajdem i na večeři. Při procházce všude vidím cedule – pozor medvěd a tak se radeji vrátíme. Pavla mi v autě udelá kafe a kdž chce umýt hrnečet ozvalo se jen syčení a došla voda. No nic vezmu konev a vyrazím na recepci,kde doslova z kohoutku čurá voda Čekam a při další konvi jdu na silnici a koukám kolik Čechů tu je,kdy zrovna tam kde jsme včra stáli vylezl ohroný medvěd.Já nevěřil, koukám na něho a on kouká na mě,byl tak 15m ode mě.Recepční na mě volá at jdu okamžitě na recepci a ta vyklízím pole a mědvěd leze do popelnice.Musel být strašně hladový když přebrodil řeknu a vylezl po vysoké zdi ž k nám. Auta zastavovala aby si ho vyfotila,ale medvěda zajímala popelnice a to co bylo v ní. Za chvili přijeli policajci a troubením a střelbou do vzduchu medvěda vrátila zase do přírody. Medvěd pelášil zase do lesa, já vím že musel nadávat,ale opět byl klid.

No jelikož jsme propásli vchod na hrad v 9 hodin,museli jsme čekat do 11.Čeká mě 1500 prudkých schodů do vrchu,ale co je to pro mě,chlácholím se v duchu. Ale i tento čas nastal a já stojíc přímo u vchodu jako závodní kůň,jen vyrazit až se vrátka otevřou.Na startovní pole se staví důchodci různých národů, dorazí i škola,ale ta nám musí dát pul hoinový náskok,asi vzhledem k věku účatníků,nevím. A pozor,vrátka se otevírají,ještě zaplatit vstup a vyrážím jako hřebec vzhůru vstříc novým dorodužstvím. Srdce tluče o trochu víc,tep se zrychluje a mám docela slušný náskok,za mnou už se hrnou duchodci něco remcajíc a jiná verbež které se snažím utéci abych tam byl první, ale co je? co se děje? Nemohu dýchat, srdce bije jako o závod,nohy ztěžkli, a ja začínám zpomalovat až se zastavím uplně a těžce oddychuji.

Další a další návštěvnici se přibližují a já nabraje trocha sil opět vyrážím k útoku. Ale za první zatáčkou odpadám uplně,už nemohu, těžce dýchám, ruce se třesou, o nohách ani nemluvím, přestávám i vidět a už slyším první kroky jak mě předbíhají. Ne,to nedopustím,opět vyrážím na trať a jako zběsilí je předbíhám, ale tím jsem skončil, vyčerpal jsem poslední zbytky sil. Opět usedám na lavičku a už ani nevím jak se jmenuji. Tupě zírám do davu, který mě předbíhá, důchodci s berlemi, hluchý, slepý,bez nohou bez rukou, jdou stále dál a dál…občas mě nejaká babizna přetáhne holí, abych uhnul a nepřekážel a něco zamumlá, a já tu sedím jako ta holota, hrozný to pocit. Z dalky slyším řev,to vypustili na trať školu, která se žene taky nahoru. Pomalu vstávám když mě „hadi“ se smíchem předbíhají a vydávám se na další a poslední cestu. Jsem doslova zhnusen nad mou fyzičkou, jediná Pavla můj anděl na mě porád čeká a dodává mi odvahu k výstupu a tu strašnou horu k mému cíli.

Když jsem už uplně poslední a potkávám lidi, kteří se už vrací dolů konečně i já se dostavám na vrchol.. Sláva, chtěl jsem zařvat jako Venclovský ,když přeplaval kanal La Manche “ Ja su tak štastný“ ale neměl jsem sil vydat jediný hlásek. Již vidím babizny jak schází ze schudků a vydavají se po hodině zase zpět, zatím co já jsem teprve přišel, no nic ,opřu se o zábradlí a dělám jako že se fotím,ale jejich výězný škleb jsem zaznamenal, ano…byl jsem potupen a chrastění holí mi bude připomínat tuto prohru. Důchodci odchází a baba se otočí a zvedne berlu na pozdrav a já se konečně dostavam na hrad. Jake ale zklamání mé ,když zjistím,že je to jen rozhledna, že tam z hradu nic nezustalo, smutně se procházím okolo zdí kdysi bývalého hradu, udělám pár fotek a opět vyrážíme 1500 schodů zase dolu.

To už bylo jiné kafe,tady to šlo docela dobře a asi po pul hodině se dostáváme do kempu. Ještě se jednou podívám na zbytky hradu a schody,které mě málem stáli život, unava se dostavuje,ale my musíme zase dál.Startuji motor a hurá k moři….

Příjezd do letoviska Mamaia byl docela rychlý i když jsme měli před sebou něco okolo 450km,tak se jelo po dalnici docela rychle. Zaparkujeme v kempu GPM v sekci D,která je určena pro karavany a obytnaky které chtěli být co nejblíže k moři.Jdem na oblídku a na obed do restaurace a pak už k moři. Černé moře má jako jediné tady u nás pořádné vlny a to nás bavilo. Taky jsme udelali nějaký ten výlet na kole,ale spíš jsme se opalovali a odpočívali v klidu mořských vln. Byla to nádherná dovolená a my se tam jistě někdy zase vrátíme.